Většina návštěvníků Karlových Varů tráví celý den dole — mezi kolonádami, prameny a kavárnami. Odjíždějí, aniž by město kdy viděli tak, jak skutečně vypadá: zpod zeleného lesního baldachýnu, z výšky, kde nestojí jediný turistický autobus.
Nad městem, propojené jedinou lesní stezkou, leží čtyři vyhlídky. Každá má svůj vlastní charakter. Každá má svůj příběh. Místní celou trasu projdou v polední přestávce. Turisté — pokud o ní vůbec vědí — ji chodí zřídka. To je chyba.
Celou trasu jsme prošli od začátku do konce a vše zaznamenali: přesné pořadí zastávek, orientační body, doby chůze, kde si sednout — a pro který záběr to stálo za to.
Start: Tržní kolonáda Trasa: Zámecký vrch → Anglický kostel → Výhlídka Petra Velikého → Mayerův gloriet → Výhlídka Kristýna → Jelení skok → ulice Pod Jelením skokem → doprava → Grandhotel Pupp Cíl: Grandhotel Pupp (volitelně — lanovka na Rozhlednu Diana) Doba: 1–1,5 hodiny bez spěchu Náročnost: střední — jsou zde stoupání, nutná pohodlná obuv Vstup: zdarma
Trasa začíná u Tržní kolonády — malé dřevěné kolonády ve švýcarském stylu přímo v srdci lázeňské čtvrti. Jsou zde dva prameny: Karel IV. a Tržní. Pokud jste vodu ještě nezkoušeli — tady je ten správný moment. Chuť je specifická, ale to jsou Karlovy Vary ve své nejčistší podobě.
Od kolonády začínáme výstup Zámeckým vrchem — kopcem s věží hradu, viditelnou ze všech koutů centra. Výstup je příjemný: cesta se vine zelení, postupně se otvírají první pohledy na tašková střechy dole.
Na výstupu mineme Anglický kostel (postaven 1877) — malý novogotický kostelík postavený pro britské aristokraty, kteří v 19. století přijížděli do lázní ve velkém počtu. Karlovy Vary byly tehdy jedním z nejmodernějších míst celé evropské elity.
Goethe sem přijel třináctkrát. Beethoven, Schiller, Chopin, Karel Marx — seznam slavných hostů se čte jako přehled evropské kulturní historie. A všichni vystupovali na tyto kopce.
Zde odbočíme doleva — do lesa. Tady začíná stezka, která propojuje všechny čtyři vyhlídky.
První zastávka — Výhlídka Petra Velikého. Podle historických pramenů ruský car Petr I. dne 11. listopadu 1712 — při svém druhém pobytu v lázních — vjel o sázku na neosedlaném koni na strmý skalnatý svah. Cesta od té doby nese jeho jméno.
Cesta na Petrův vrch nad Jelením skokem vznikla již v 18. století. Z plošiny se rozhlédnete na lázeňské centrum v údolí řeky Teplé — grand hotely, kolonády, kostelní věže. Pokud jste v Karlových Varech poprvé — tento pohled vysvětlí vše: proč sem přijížděli císařové, proč básníci, proč lidé podnikají tuto cestu 600 let.
Zastavte se zde — jsou tu lavičky a skoro nikdo jiný. Nejlepší světlo pro fotografování: ráno a pozdě odpoledne, kdy slunce dopadá podél údolí.
Pár minut dál po stezce — Mayerův gloriet. To je pravděpodobně nejstarší vyhlídkové místo celých lázní: dřevěný pavilon, který v roce 1804 nechal postavit bohatý vídeňský obchodník Mayer — rodák z Karlových Varů — na skalním vrcholu u Jelení skoku.
Gloriet je malý, dřevěný, téměř hračkový na pozadí lesa. Turisté ho nacházejí zřídka — většina pokračuje rovně k Jelení skoku a odbočku k gloriety si nevšimne.
Tady se nezastavujte kvůli výhledu, ale kvůli pocitu. Ticho. Vůně lesa. Staré dřevěné prkna pod nohama. To je to, proč lidé jezdí do Karlových Varů — a co vám žádná turistická brožura neukáže.
Tip: Pokud nespěcháte — sednout si tu na deset minut. Nebudete chtít odcházet.
Pokračujeme stezkou — další zastávka je Výhlídka Kristýna. Méně známá než Jelení skok — a právě proto zajímavější. Žádné skupiny, žádná fronta na fotku.
Odtud se otevírá pohled na jinou část města — západní stranu údolí, která není vidět z žádného jiného místa na této trase. Pokud chcete Karlovy Vary fotografovat z různých úhlů — Kristýna poskytne záběr, který ve většině turistických galerií tohoto města chybí.
Poslední a nejznámější místo na trase — Jelení skok. Město Karlovy Vary vyrostlo v tomto údolí díky císaři Karlu IV., který při lovu pronásledoval jelena a narazil na horký pramen. Na plošině stojí socha tohoto legendárního zvířete.
Přesněji: socha kamzíka — a to má svůj vlastní příběh. Kamzík je od Karlových Varů neoddělitelný. Objednal jej baron August Friedrich Ulrich von Lützow u svého přítele Augusta Kisse. Byla to záměrná provokace, která se povedla. Každý návštěvník se podívá na ceduli „Jelení skok“ a pak zmateně zírá na kamzíka. Přesně to byl záměr.
Z plošiny — panorama celého centra města. Řeka Teplá. Grandhotel Pupp. Zelené kopce kolem. Pro tento záběr stálo za to celou cestu ujít.
Praktická poznámka: Zdola vede na plošinu Jelení skok 126 schodů. My přicházíme shora — sestup je tedy pozvolný.
Od Jelení skoku sestoupíme na ulici Pod Jelením skokem a odbočíme doprava — směrem ke Grandhotelu Pupp. Cesta vede z kopce stinnou alejí kolem několika vil z počátku 20. století. Zhruba 10–15 minut klidnou chůzí.
Grandhotel Pupp je cílová čára. Jeden z nejstarších a nejprestižnějších hotelů střední Evropy, poprvé otevřen v roce 1701. I když tu nebydlíte — lobby stojí za návštěvu. Venku: ideální místo pro závěrečnou fotografii.
Kdo má ještě energii a chuť — lanovka na Rozhlednu Diana odjíždí z blízkosti Puppu. Lanovka byla postavena v roce 1909, věž a lovecký dům přibyly v letech 1912–1914. Z vrcholu je vidět celý region, nejen údolí.
Jízda lanovkou je placená; vstup na vyhlídkovou plošinu věže je zdarma. Jelení skok je mezizastávka lanovky — kdo má unavené nohy, může jet lanovkou na Jelení skok, rozhlédnout se a pokračovat na Dianu bez pěšího sestupu.
Doba: Celá trasa od Tržní kolonády po Pupp trvá při průměrném tempu přibližně 1 hodinu 15 minut. Se zastávkami a fotografováním — 1,5 až 2 hodiny.
Obuv: Uzavřená, pohodlná obuv je nezbytná. Cesta je lesní stezka — kořeny, po dešti kluzký povrch. Sandály nebo podpatky se nedoporučují.
Voda: Vezměte si s sebou. Na trase nejsou žádné kavárny ani prameny — jen na začátku u kolonády a na konci u Puppu.
Nejlepší čas: Před 10. hodinou a po 17. hodině — méně lidí na vyhlídkách, lepší světlo pro fotografování. O víkendech mezi 11. a 16. hodinou se u Jelení skoku mohou objevit menší skupiny.
Počasí: Trasa vede převážně pod stromy — v letním horku chladnější než město dole. Za deště stezka klouže, lepší přeplánovat.
Psi: Trasa se výborně hodí na procházku se psem. Les, minimum lidí, žádný provoz.
Většina průvodců nabízí dvě možnosti: projít se po kolonádách v údolí — nebo jet lanovkou na Dianu. Obojí je dobré. Ale lesní pěší trasa dává něco, co žádná z těchto dvou možností nenabídne: pocit, že jste město objevili sami.
Čtyři vyhlídky s různými pohledy a různými příběhy. Les místo turistických davů. Dřevěný gloriet z roku 1804, ve kterém si skutečně můžete sednout a být v tichu. Pohledy na město, které viděli Petr Veliký, Goethe, Beethoven, Schiller — všichni se léčili v Karlových Varech, všichni vystupovali na tyto kopce.
To jsou skutečné Karlovy Vary. Nejen prameny.
Hodí se trasa pro děti? Ano, pokud dítě jistě chodí a nevadí mu nerovný lesní terén. Pro kočárky nevhodné — cesta je hrbolatá.
Lze trasu projít v opačném směru? Ano. Pokud začnete u Puppu a budete stoupat lesem, je to fyzicky trochu náročnější — ale rovnou přijdete k Jelení skoku jako první zastávce.
Kolik stojí lanovka na Dianu? Aktuální ceny jsou na pokladně u Grandhotelu Pupp nebo na webu lanovky. Vstup na vyhlídkovou plošinu věže je zdarma.
Jsou na trase toalety? Na začátku — u Tržní kolonády. Na konci — u Grandhotelu Pupp. Na samotné stezce — ne.
V jakém ročním období je trasa nejkrásnější? Na jaře a v létě — vše zelené a kvetoucí. Na podzim — listí dělá vyhlídky obzvláště působivými. V zimě může být stezka namrzlá, ale výhled na zasněžené město je nezapomenutelný.
Některé budovy se stávají symbolem města. Grandhotel Pupp je přesně takovým symbolem.…
Karlovy Vary jsou kompaktní město. Všechny hlavní kolonády se vejdou do půlhodinové pěší procházky.…
Karlovy Vary jsou jedním z mála letovisek na světě, kde voda z přírodních pramenů je oficiálním…